Vojtěch a Irena Havlovi

Jsou dny, kdy to hraje samo

nadepsal hudební publicista Pavel Klusák svůj sobotní článek (LN 27. 9. 2014)

o třiceti letech společného vystupování Vojtěcha a Ireny Havlových. Článek vyšel u příležitosti třiceti let Havlových na scéně.

Po společném koncertu Havlových se Stephanem Micusem 30. 9. v kostele Sv. Salvátora bude dva týdny poté (15. 10. od 20 hodin) následovat jejich intimní hraní v kulturní kavárně Dobrá trafika (Újezd 37, naproti Tyršovu domu), kam jste srdečně zváni.

Pro informaci potenciálních diváků tohoto koncertu se pokusím vypsat pár myšlenek z Klusákova článku:

Na spoře osvětlené scéně vypadají často spíš jako sourozenci než jako manželé: zvlášť v obdobích, kdy mají dlouhé vlasy. Iva Bittová je slavnější, Jablkoň humornější, Dáša Voňková víc vypravuje: ale Vojtěch a Irena Havlovi pevně patří do souhvězdí naší akustické, hlubinně autorské hudby. Protože tohle duo neopisuje modely zvenčí, mnohokrát reprezentovalo českou hudbu ve světě.

Jak vlastně vznikl ten svébytný styl, v němž často znějí barokní violy da gamba ovládané nebarokně? Osmdesátá léta u nás byla dobou sílících nezávislých scén. Když vystudovaný skladatel a cellista Vojtěch Havel potkal citlivou, instinktivně hledající Irenu, rychle se vydali cestou dvojím časem. Hráli starou hudbu (v souboru Musica Antiqua Praha, vedeném nadšeným a charismatickým Pavlem Klikarem, který patřil k tuzemským průkopníkům autentické interpretace staré hudby), jindy všechno přepadalo do extatického komunitního spolubytí. Když Havlovi objevili rezonující, tvárný zvuk barokních gamb, stal se pro ně klíčem k novému světu. Začali s nástroji bez komplexu zacházet svobodně. Vojtěch dřív hrával v rockové kapele Hokr, smyčce tedy někdy drhly až bigbítově.

„Nebylo snadné uhájit naši dvojici před světem,“ říká dnes Vojtěch. Vyvázal se z mnoha jazzových a vážnohudebních spoluprací a jako do hlubin se spustil do výhradního hledání možností s Irenou. Jeho kolegové mnohdy nechápali. „Hudbu jsme vlastně pojali jako zkoumání našeho vztahu. Asi jen proto jsme mohli pokračovat dodnes.“ Vznikly skladby pro dvě gamby, gambu a cello,

klavír, jádro vztahu-hudby dua zůstává na albu Malé modré nic (1991), anebo v nesčetných živých variacích na koncertech.

Jejich doménou v autorských mistrovských momentech bylo vyjádření na půl cesty mezi neemotivním klidem a jemnými nuancemi emocí a nálad.

Vývoj Havlových se načasováním zvláště a ne vždy zrovna šťastně střetl s českou realitou.

Po roce 1990 začala v Česku růst síť čajoven: postupně se stala místem setkání duchovnějších a excentričtějších aktérů, pro které v klubech orientovaných na zábavu nebylo místo.

Čajovny byly dobrý azyl i nepohodlný limit: malé scény s vyhraněným publikem sugerovaly, že se tu hraje hudba pro malou, speciální skupinu publika. Havlovi na tu image doplatili redukcí posluchačů.

Paradoxní je, že v zahraničí mělo duo po léta velmi dobrý ohlas. Pouliční hraní nepokládali za něco podřadného: koneckonců i na dláždění hráli tak výrazně a profesionálně, že se s nimi seznámilo mnoho lokálních umělců.

Od dávného hraní v Dánsku vede spojitost k jejich poměrně významné americké etapě. Jedno ze základních alb Malé modré nic se dostalo do rukou bratrům Dessnerovým, kteří pod vlivem slyšené české hudby založili hudbu Clogs a později druhou – globálně populární rockovou kapelu The National. Otevřeně podporovala Obamu v kampani, zároveň si vedla svou emotivní a romantickou písňovou agendu.

Zatím poslední album Havlových nazvané Smyčcem ukazuje, že hudební i hlubší názor dvojice se nijak nevylučuje s technologiemi – alespoň při vzniku hudby. Mohutný sound tu vznikl playbackovým postupným dohráváním třeba deseti vrstev nástrojů, proud zvuku má náhle až fyzické tělo, alikvótní tóny se překřičují, symfonická mohutnost smyčcové sekce ztrácí pevné kontury a rozmývá se do psychedelického oparu.

„Když máme dobrý den, hraje to samo – po všech těch letech,“ říká Vojtěch Havel.

Na shledanou, přátelé, ve středu 15. října 2014 od 20 hodin na komorním koncertu Vojtěcha a Ireny Havlových v Dobré trafice (Újezd 37, naproti Tyršovu domu), předprodej tamtéž, rezervace možná na tel. Čísle: 732 852 364